Basel4_6

Basel IV (CRR 3 & CRD 6)

16. 8. 2022
Basel III (navazující na dřívější Basel I a Basel II) vznikl jako odezva na nedostatky v regulaci, které odkryla finanční krize ze sklonku minulé dekády. Patnáct let od zmiňované krize dochází k finalizaci této obezřetnostní bankovní regulace označované také jako Basel IV, která má za cíl posilnit odolnost a zvýšit efektivitu a transparentnost bankovního sektoru. Jaké jsou klíčové změny této regulace a jaké dopady na banky lze očekávat?

Finalizace postkrizových reforem

Globální finanční krize v letech 2007–2010 jasně poukázala na nedostatky v obezřetností regulaci bank a prokázala potřebu jejího posílení. Po dlouhých letech je na dohled finalizace resp. implementace všech aspektů rámce Basel III, který vznikl jako odezva na zmiňované nedostatky v regulaci odhalené krizí. Návrhy směrnice CRD6 a nařízení CRR3 finalizující rámce Basel III pro EU, které mají za cíl posílení finanční stability a oblasti udržitelného rozvoje byly Evropskou Komisi publikovány 27.10.2021. Předpokládané datum jejich účinnosti je 1.1.2025 (posunuto o 2 roky).

Hlavní změny tohoto legislativního balíčku jsou:

  • Úprava definic v oblasti kapitálu

Část návrhu, týkající se kapitálu, upravuje nová znění definic pro nepřímě kapitálové investice a syntetické kapitálové investice. Jelikož stávající definice pokrývají pouze investice do kapitálových nástrojů, nové definice berou v úvahu i investice do relevantních závazků. Výjimky pro prahové hodnoty u odpočtů od kmenového kapitálu Tier 1 se rovněž dočkaly definičních změn.

  • Výstupní práh (output floor)

Jedná se o dolní limit rizikové vážených kapitálových požadavků, který je jedním z nových prvků reformy Basel III. Jeho cílem je snížit variabilitu kapitálových požadavků, které jsou stanovené použitím interních modelů, čímž by se měla zvýšit porovnatelnost institucí. Cílová hodnota tohoto prahu je 72,5 % kapitálových požadavků vypočtených standardizovanými přístupy. Komise počítá s přechodným obdobím 2025-2030, kdy hodnota tohoto prahu začíná na 50 %.

  • Úprava standardizovaného přístupu k měření úvěrového rizika (SA-CR)

Úprava standardizovaného přístupu (STA) je v návrhu poměrně rozsáhlá, jelikož se jedná o přístup využívaný většinou institucí a zároveň musí sloužit jako vhodná alternativa interních modelů a efektivní backstop. Současná metoda STA byla vyhodnocena jako nedostatečné citlivá k rizikům, nově tedy přístup implementuje zvýšenou citlivost v mnoha aspektech.

    • Hodnota expozice u podrozvahových položek

Návrh zavádí řadu změn týkajících se určování hodnoty expozice podrozvahových položek. Zavádí novou definici pojmu příslib. Zavádí dále dva nové konverzní faktory (CCF), a to ve výši 45 % a 10 % a ruší CCF ve výši 0 %. Výjimka však nadále umožňuje institucím uplatňovat 0% CCF pro určité expozice.

    • Expozice vůči institucím

Návrh zavádí standardizovaný přístup k hodnocení úvěrového rizika (dále jen „SCRA“) vedle stávajícího přístupu externího hodnocení úvěrového rizika (dále jen „ECRA“). Dochází ke změnám rizikových vah u některých stupňů úvěrové kvality.

    • Expozice vůči podnikům

Snižuje se riziková váha na expozice vůči podnikům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení od určené externí ratingové agentury odpovídající stupni úvěrové kvality 3.

    • Přístup ke specializovaným úvěrovým expozicím

Byla zavedena kategorie specializovaných úvěrových expozic a dva obecné přístupy ke stanovení rizikových vah pro tyto expozice, jeden pro expozice s externím hodnocením a jeden pro expozice, které nejsou hodnoceny externě (nový čl. 122a). Podkategorie expozic projektové financování, objektové financování a komoditní financování jsou zavedeny v rámci SA-CR v souladu se stejnými třemi podkategoriemi v rámci kategorie specializovaného úvěrování v přístupech založených na interním ratingu (dále jen „IRB“).

    • Retailové expozice

Dochází k zavedení preferenční rizikové váhy ve výši 45 % pro revolvingové retailové expozice, které splňují určité podmínky a označují se jako expozice vůči tzv. „transaktorům“.

    • Expozice zajištěné nemovitostmi

Rovněž bylo upraveno zacházení s expozicemi zajištěnými nemovitostmi s cílem zvýšit rizikovou citlivost, které představují různé typy transakcí s nemovitostmi a související úvěry.

Nový přístup zachovává rozlišení mezi expozicemi zajištěnými obytnými a komerčními nemovitostmi, ale zavádí další podrobnosti podle typu financování expozice (závislé nebo nezávislé na tocích příjmů generovaných danou nemovitostí) a podle fáze, ve které se nemovitost nachází (fáze výstavby vs. dokončená nemovitost).

  • Úprava přístupu k měření úvěrového rizika založeného na interním ratingu (IRB)

Mezi hlavní změny navrhovaného balíčku patří zejména omezení možnosti použít pokročilý přístup IRB, expozice vůči subjektům veřejného sektoru (PSE), regionálním vládám a místním orgánům (RGLA), vstupní práh (input floor) při použití IRB přístupu, odstranění úpravy „dvojího selhání“ atd.

  • Stanovení minimálního kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění (dále jen „CVA“)

Komise navrhuje v nařízení CRR řadu změn, jde např. o zavedení explicitní definice rizika CVA, vyjasnění na které transakce spočívající ve financování cenných papírů se vztahují požadavky na kapitál pro riziko CVA, stanovení nové hierarchie přístupů, které by instituce měly používat k výpočtu kapitálových požadavků pro riziko CVA.

  • Úprava stanovení minimálního kapitálového požadavku k operačnímu riziku

V rámci sjednocení a zjednodušení přístupu k operačnímu riziku byly všechny stávající přístupy k výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku nahrazeny jediným standardizovaným přístupem.

  • Úprava stanovení minimálního kapitálového požadavku k tržnímu riziku

Basilejský standard Fundamental review of the trading book (dále jen „FRTB“), byl sice zveřejněn v roce 2016, ale implementace finálního standardu, a tím dopad do kapitálového požadavku je zachycena právě v CRR3. Mění se tím stávající požadavek na podávání zpráv na závazný kapitálový požadavek vypočtený podle alternativního standardizovaného přístupu.

Přehled všech novinek a změn, které finalizace Basel III přináší vám poskytne kurz Amenity Academy Basel IV (CRR 3 & CRD 6) pod vedením Martina Vojtka, vedoucího referátu posuzování interních modelů kreditních rizik v sekci dohledu nad finančním trhem v ČNB. 

Basel IV (CRR 3 & CRD 6)

Basel III (navazující na dřívější Basel I a Basel II) vznikl jako odezva na nedostatky v regulaci, které odkryla finanční krize ze sklonku minulé dekády. Patnáct let od zmiňované krize dochází k finalizaci této obezřetnostní bankovní regulace označované také jako Basel IV, která má za cíl posilnit odolnost a zvýšit efektivitu a transparentnost bankovního sektoru. Jaké jsou klíčové změny této regulace a jaké dopady na banky lze očekávat?

Celý článek

Lze se stát risk managerem za 3 hodiny?

Principy měření a řízení rizik prošly za posledních 30 let obrovským vývojem. Co bylo v roce 1990 popsáno na pár desítkách stran, je dnes pokryto tisícovkami stránek regulací, doporučení a technických standardů. Je možné pochopit základní principy měření a řízení rizik, pokud se jimi člověk soustavně nezabývá a nemá praxi z oblasti risk managementu bankovních institucích?

Celý článek

Amenity Academy výběr | Podzim 2022

S Amenity Academy se můžete vzdělávat v oblasti risk managementu a zároveň si užít prvotřídní gastronomický zážitek. Naše kurzy pořádáme v nádherných interiérech špičkových restaurací, které splňují ta nejpřísnější kritéria výběru a pravidelně se umísťují na nejvyšších pozicích uznávaných gastronomických žebříčků. Zajímá vás seznam restaurací, které sme zvolili pro podzimní kurzy 2022? Tady je.

Celý článek

Regulace krizového řízení bank

Finanční krize v letech 2007-2008 ukázala zásadní nedostatečnost regulace finančních trhů. S cílem zabránit nebo aspoň zmírnit dopady budoucích finančních krizí došlo k dramatickému zpřísnění regulace bankovního sektoru, jejíž plná implementace není ani po patnácti letech u konce. Reakcí na finanční krizí jsou i pravidla pro krizové řízení a řízení ozdravných procesů finančních institucí upravené v EU směrnici BRRD.

Celý článek

Risk témata 2022+

Vedení bank si dnes více než kdy předtím uvědomuje, že právě díky efektivnímu řízení všech rizik se daří udržet ztráty plynoucí z bankovních aktivit na akceptovatelné úrovni a dosahovat stanovené obchodní cíle i při volatilních trzích a měnícím se prostředí regulace. Zajímá vás, jaká risk témata ovlivňující chod celé banky budou pro banky, resp. útvary řízení rizik klíčová v následujících dvou letech?

Celý článek

Rizika investičních společností

Zejména v důsledku snahy českých domácností ochránit své prostředky před inflací se objem spravovaných aktiv investičních společností výrazně zvýšil. S investováním je pochopitelně spjata řada rizik, kterým jsou investiční společnosti při správě svých fondů nebo portfolií vystaveny. Zajímá vás, jak investiční společnosti rizika, kterým jsou vystaveny, řídí?

Celý článek