ST1

Regulace krizového řízení bank

24. 5. 2022
Finanční krize v letech 2007-2008 ukázala zásadní nedostatečnost regulace finančních trhů. S cílem zabránit nebo aspoň zmírnit dopady budoucích finančních krizí došlo k dramatickému zpřísnění regulace bankovního sektoru, jejíž plná implementace není ani po patnácti letech u konce. Reakcí na finanční krizí jsou i pravidla pro krizové řízení a řízení ozdravných procesů finančních institucí upravené v EU směrnici BRRD.

BRRD: Regulace krizového řízení bank

Finanční krize v letech 2007-2008 ukázala zásadní nedostatečnost regulace finančních trhů. Banky prokázaly nízkou rezistenci vůči zásadnímu propadu trhu, ať už z důvodu nedostatečné kapitalizace, nedostatečného řízení rizika likvidity či obecné nepřipravenosti bankovních procesů na zvládnutí hluboké recese. Důsledkem tohoto systémového selhání byla nutnost finančně saturovat bankovní sektor ve velké míře z veřejných prostředků.

Vzdělávání podtržené zážitkovou gastronomií

S cílem zabránit nebo alespoň zmírnit dopady budoucích finančních krizí došlo k dramatickému zpřísnění regulace bankovního sektoru, jejíž plná implementace není ani po patnácti letech zdaleka u konce. Finanční instituce byly nuceny postupně implementovat řadu regulací jako např. zásadní úpravy obezřetnostní regulace Basilejského výboru (CRD/CRR), MIFID/MIFIR nebo EMIR. Podstatnou částí reakce regulátorů na finanční krizi jsou i pravidla pro krizové řízení a řízení ozdravných procesů finančních institucí upravené v EU směrnici BRRD. Hlavním cílem této regulace je vytvoření prostředí pro hladké řešení krizí finančních institucí bez účasti finančních prostředků ze státních rozpočtů. Náklady by tak měli nést jen akcionáři, velcí věřitelé a případně veřejné fondy (Fond pojištění vkladů a Rezoluční fond), které jsou za tímto účelem vytvořené.

K přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (dále jen “BRRD”) a nařízení (EU) 806/2014 (dále jen „SRMR“) došlo v rámci EU v roce 2014. Revize BRRD a SRMR byla schválena v rámci balíčku legislativních návrhů usilujících o posílení bankovního sektoru v EU (tzv. Bankovní balíček), který obsahoval rovněž revizi stávajících obezřetnostních regulatorních pravidel ve směrnici 2013/36/EU (dále jen „CRD“) a nařízení (EU) 575/2013 (dále jen „CRR“). Směrnice BRRD byla do českého právního řádu implementována zákonem č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (ZOPRK) s účinností od 1. ledna 2016. V roce 2018 byla přijata novela ZOPRK, která upřesnila a doplnila některá již dříve implementovaná ustanovení BRRD. Implementace pravidel zavedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES, do českého právního řádu nastala na konci roku 2020.

Vzdělávání podtržené zážitkovou gastronomií

Od počátku se nejvíce diskutovaným a známým nástrojem rezoluce stal Minimum Requirement on Own Capital and Eligible Liabilities (MREL). Vzhledem k faktu, že jde o nákladný prvek této legislativy, a sehnání dalšího kapitálu či jiných MREL instrumentů představuje pro banky nelehký úkol, v minulých letech se z pohledu bank celá rozsáhlá regulace smrskla do požadavku na větší kapitalizaci bank (ať už vlastním kapitálem či způsobilými závazky). Debata ohledně implementace BRRD se do roku 2021 soustřeďovala na otázky, jak jsou stanovovány MREL cíle pro jednotlivé banky a zda má finanční trh kapacitu tento objem absorbovat. Nicméně náběh prvního prozatímního MREL cíle na začátku roku 2021 proběhl bez jakýchkoliv potíží.

Jak se MREL stal běžnou součástí bankovní regulace, dostala se do popředí jiná část této regulace, a to příprava rezolučních plánů, které na první pohled nevyvolávaly jinou představu, než že se jedná jen o další verzi již zaběhnutých recovery plánů. Nicméně opak je pravdou. Jestliže recovery plány jsou připravovány z pozice samotných bank, které si samy nastavují proces pro řešení krizí, rezoluční plány jsou připravovány z pohledu regulátora. To je zásadní změna, jelikož regulátor se na banku dívá z venku a jeho cílem je pochopit detailní fungování banky a nastavit postupy, jak banku rychle a efektivně převzít. To se momentálně ukazuje jako nemožné bez změn samotných procesů v bankách. Změny těchto procesů představují další významné nároky na kapacity bank spojené s významnými finančními náklady úpravy jejich vnitřních procesů. Single Resolution Board (SRB) své očekávání, jak by banky měly svoje procesy pro rezoluci upravit, prezentoval v obecné metodice rozčleněné do 7 kapitol. ČNB nyní postupuje obdobně jako SRB.

První krok pro tvorby rezolučních plánů bylo vytvoření informačního toku od bank k regulátorům zavedením dalšího pilíře reportingu. Jeho rozsah je značný a dá se připodobnit k dodávce v rámci ICAAP/ILAAP procesu. Zatím je požadován na roční bázi, nicméně je velmi pravděpodobná častější frekvence části těchto reportů. Připravenost bank na řešení krize je již pravidelně vyhodnocována na roční bázi na základě informací doručených nejen v rámci zmiňovaného reportingu. Výsledkem tohoto posouzení je pak celkové zhodnocení, jak banka postupuje v přípravě. Pokud banka zaostává za očekáváními, je požadována náprava, případně jsou vůči bance přijaty sankce v podobě vyššího MRELu či pozastavení obchodních aktivit. Tato evaluační procedura se dá přirovnat k SREP procesu.

Banky jsou tak postaveny před další velkou výzvu – upravit své procesy v souladu s požadavky regulátora a vyhnout se tak dalším dodatečným kapitálovým požadavkům v rámci pravidelného hodnocení resolvability. Po nastavení MREL cílů a  zavedení reportingu je tak pozornost bank soustředěna na implementaci standardů procesů bank pro rezoluci.

Chcete detailně diskutovat téma krizového řízení bank, které rezonuje a bude rezonovat bankovním světem minimálně v následujících dvou letech? Pokud ano, rezervujte si své místo na kurzu Amenity Academy Řešení krize pod vedením Marka Féra, člena představenstva ČSOB Asset Management, výkonného manažera útvaru Řízení finančních rizik ČSOB a člena České bankovní asociace v rámci regulační komise.

Novinky roku 2023

Amenity Academy má za sebou první rok své existence. Rok, během kterého se potvrdilo, že koncept postavený na špičkovém vzdělávání, kvalitním networkingu a výjimečném fine diningu na českém trhu chyběl. S cílem vybudovat preferovanou vzdělávací a networkingovou instituci napříč bankovním trhem zavádí Amenity Academy od roku 2023 několik zajímavých novinek. Tady je jejich přehled.

Celý článek

Basel IV (CRR 3 & CRD 6)

Basel III (navazující na dřívější Basel I a Basel II) vznikl jako odezva na nedostatky v regulaci, které odkryla finanční krize ze sklonku minulé dekády. Patnáct let od zmiňované krize dochází k finalizaci této obezřetnostní bankovní regulace označované také jako Basel IV, která má za cíl posilnit odolnost a zvýšit efektivitu a transparentnost bankovního sektoru. Jaké jsou klíčové změny této regulace a jaké dopady na banky lze očekávat?

Celý článek

Lze se stát risk managerem za 3 hodiny?

Principy měření a řízení rizik prošly za posledních 30 let obrovským vývojem. Co bylo v roce 1990 popsáno na pár desítkách stran, je dnes pokryto tisícovkami stránek regulací, doporučení a technických standardů. Je možné pochopit základní principy měření a řízení rizik, pokud se jimi člověk soustavně nezabývá a nemá praxi z oblasti risk managementu bankovních institucích?

Celý článek

Amenity Academy výběr | Podzim 2022

S Amenity Academy se můžete vzdělávat v oblasti risk managementu a zároveň si užít prvotřídní gastronomický zážitek. Naše kurzy pořádáme v nádherných interiérech špičkových restaurací, které splňují ta nejpřísnější kritéria výběru a pravidelně se umísťují na nejvyšších pozicích uznávaných gastronomických žebříčků. Zajímá vás seznam restaurací, které sme zvolili pro podzimní kurzy 2022? Tady je.

Celý článek

Regulace krizového řízení bank

Finanční krize v letech 2007-2008 ukázala zásadní nedostatečnost regulace finančních trhů. S cílem zabránit nebo aspoň zmírnit dopady budoucích finančních krizí došlo k dramatickému zpřísnění regulace bankovního sektoru, jejíž plná implementace není ani po patnácti letech u konce. Reakcí na finanční krizí jsou i pravidla pro krizové řízení a řízení ozdravných procesů finančních institucí upravené v EU směrnici BRRD.

Celý článek

Risk témata 2022+

Vedení bank si dnes více než kdy předtím uvědomuje, že právě díky efektivnímu řízení všech rizik se daří udržet ztráty plynoucí z bankovních aktivit na akceptovatelné úrovni a dosahovat stanovené obchodní cíle i při volatilních trzích a měnícím se prostředí regulace. Zajímá vás, jaká risk témata ovlivňující chod celé banky budou pro banky, resp. útvary řízení rizik klíčová v následujících dvou letech?

Celý článek